Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

 

 

Výtvarné činnosti

Vyučovací předmět Výtvarné činnosti je vyučován v 7., 8. a 9. ročníku 2. stupně ZŠ.

Časová dotace vyučovacího předmětu je podle rámcového učebního plánu stanovena stejně jako všechny povinně volitelné předměty, a to 1 hodina týdně v 7. ročníku a 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Výuka probíhá v učebně výtvarné výchovy, v učebně informatiky (počítač. grafika.), v knihovně (seznamování s výtvarnou kulturou a uměním, videoprojekce) i v exteriéru (kresba, malba, akční tvorba, land art, fotografování),  ve speciální dílně, která byla  vybavena keramickou pecí. Nedílnou součástí jsou i návštěvy galerií, výstav, setkání s výtvarnými umělci a prezentace vlastních výtvarných projektů na veřejnosti a zapojení se do vybraných výtvarných soutěží.

Uplatňujeme skupinové vyučování, zejména při práci na výtvarných projektech, které si žáci v tomto předmětu volí samostatně dle svého individuálního zájmu.

Kromě toho je v tomto předmětu, na rozdíl od výtvarné výchovy, dostatečný prostor pro individuální práci s jednotlivci (vzhledem k nízkému počtu žáků), ať již talentovanými nebo méně nadanými, s maximální možností tolerance výtvarného typu žáka. Předmět je určen pro oba zmíněné typy žáků. Talentovaní žáci dále formou tvořivé cesty rozvíjejí a rozšiřují své znalosti (příprava na talentové zkoušky na střední školy). Nenadaní žáci (ponejvíce jsou to děti neúspěšné v naukových předmětech) s aktivním vztahem k praktickým činnostem mají možnost poznatky získávat, poučit se z chyb a naučit se pozitivnímu přístupu k výtvarnému umění a citlivému vnímání svého okolí. U nenadaných žáků je dostatek času na respektování jejich individuálního tempa, na posílení jejich sebevědomí. Je třeba umožnit jim provádět takové výtvarné činnosti, při kterých získají i sebemenší úspěch, tím je pozitivně motivovat, zbavit je stresu a dovést je k úplnému uvolnění, což je nezbytné pro tvůrčí proces. Kromě zmíněného, práce v tomto předmětu pomáhá upevňovat vztahy mezi dětmi, rozvíjet schopnost komunikace a ochotu pomáhat mladším spolužákům, případně svou zkušeností obohatit druhé. Všechny děti pak vede k přátelskému vztahu k handicapovaným dětem a přibližuje jim jejich tvůrčí činnosti, samy si vyzkoušejí, jak je možné, i když s fyzickým omezením, tvořivě pracovat. Výtvarné artefakty dětí tohoto předmětu jsou stěžejními na každoroční výstavě výtvarných prací školy. Právě žáci tohoto předmětu jsou hlavními tvůrci projektu výstavy a zároveň ji instalují. Rozvíjí se tak u nich výtvarné cítění pro určený interiér. Kromě toho se podílejí tvůrčím způsobem na kultivaci interiéru školy i okolí.

Žákům je třeba dopřát uvolněnější atmosféru oproti ostatním předmětům, volnější pohyb, probudit jejich zájem o výtvarné činnosti a potlačit konkurenční prostředí. Právě v tomto předmětu mají výše zmíněné podmínky opodstatnění, neboť u žáků tohoto věku přirozeným způsobem ubývá bezprostřednosti a fantazie a naopak se objevují zábrany, ostych a zvýšená kritičnost ke své vlastní tvorbě.

O to více je třeba posilovat jejich sebevědomí a vybírat činnosti, které je zaujmou. Vzhledem k tomu, že je třeba respektovat jedinečnost každé osobní zkušenosti žáka, vycházet z ní, vést žáka k tvorbě jako k experimentu a ne k danému výsledku, to všechno ovlivňuje tematické plány, které jsou variabilní, nikoliv striktně závazné stejně jako ve Výtvarné výchově.

Cílem je vytvářet předpoklady pro rozvoj výtvarného myšlení. Hlavním prostředkem dosažení tohoto cíle je vlastní tvůrčí proces. Žáka samotného je nutné vnímat jako tvůrčí osobnost, která se potřebuje sebevyjádřit výtvarnými prostředky. Podstatné je, aby žák dostal příležitost experimentovat s širokou škálou prostředků. Ty si volí sám dle vlastního výběru tak, jak mu vyhovují ke zpracování tématu. Žák volí nejen tradiční postupy (kresba, malba, grafika, prostorová tvorba), ale i prostředky vycházející ze současných tendencí umělecké i běžně užívané vizuální produkce (komunikační grafika, animovaný film, fotografie, reklama). Mezi další cíle patří rozvíjení a kultivování citových a smyslových schopností vnímání, rozvíjení smyslové i citové senzibility, pěstování představivosti, kultivace tvůrčích osobitých reakcí na podněty a problémy, obohacování citových i racionálně podmíněných vztahů k sobě i k ostatním lidem a okolnímu světu, rozvíjení porozumění a tolerance k projevům výtvarné kultury a umění a kultivace výtvarných dovedností a schopností jako prostředku výtvarného vyjadřování. Dětem je třeba nabídnout širokou škálu různorodých vjemů – vizuálních, hmatových, sluchových i kinestetických, aby si je uvědomily a měly možnost je zachytit vizuálně obrazným vyjádřením. Základem výuky je především nutnost upozorňovat na jedinečnou osobní zkušenost každého jednotlivce, nesvazovat ho svým názorem. Cílem takového přístupu je hledání vzájemné tolerance.

A picture
A picture