„Nechci vyprávět o tom, jak jsem snědla pětku z notýsku, ani o tom, že jsem snědla pětku z dortu, když jsem slavila páté narozeniny. Ale chci vyprávět příběh, který se mi opravdu stal.
Bylo mi málo přes jeden rok. V té době maminka dostala nový telefon. A ten starý žlutý s černými tlačítky již nepotřebovala. Byl to docela obyčejný všední den a já neměla zrovna moc dobrou náladu. Stále jsem brečela a kňourala. Maminka potřebovala uvařit oběd. Hračky mne nebavily. Maminka mi půjčila její starý žlutý telefon. To je nápad! Tahle hračka se mi líbí! Dlouho byl klid. Byla jsem potichu. Ale po chvíli jsem se pěkně rozkašlala. Něco velikého spadlo na zem. Maminka přiběhla z kuchyně podívat se, co se děje. Mobil ležel na zemi a chyběla mu pětka. Černé tlačítko s pětkou už putovalo do mého bříška. Pak jsem chutnou pětku zapila. Přišla babička a maminka utíkala pro radu k paní doktorce. Paní doktorka maminku uklidnila, že se nic vážného nestalo. Sestřička Martina o mně prý říkala, že jsem nějaká žravá. Domů maminka přinesla špachtličky a dostala úkol. Špachtličkami najít pětku, ale ne v bříšku, ale v plínce. Úkol přímo na jedničku splnil tatínek. Pětka byla nalezena. To bylo radosti a smíchu, že všechno dobře dopadlo.“
…. Tímto a dalšími 23 příběhy z lékařského prostředí, srdíčky a sladkou odměnou šly děti z 1. stupně ZŠ a děti z MŠ poděkovat naší dětské paní doktorce Káje Nešporové za její obětavou péči, ochotu, laskavost a všechny vyléčené bolístky.
Za všechny děti a paní učitelky Amálka Jindrová, žáci 4. B a Mgr. Miloslava Králová